Asi všechny velké věci začínají nějaým omylem.

Jako když jsme scháněli nějakou zdravou karoserii na R5. Potřebovali jsme ji na jednu lehce orezlou R5 Alpine Turbo, kterou se nám nechtělo vyvářet. Našel jsem inzerát a pán na druhém konci bezdrátového telefonu tvrdil, že to je Alpina. Jasně, takových jsem viděl... A taky prý je docela slušná a dá se určitě vyvařit. Asi ano.

Když jsem ji uviděl, měl jsem vztek umocněný faktorem projeté nafty, pronájmu vleku a ztráty času. Totálně snědená kastle a v ní nahrnuté listí z minulého a snad i předminulého podzimu a suchých větví na dva táboráky. Jak jsme vymetli ten kompost, tak jsme si všimli snad dobrých poloos, zrepasovatelného řízení a kotoučů. Berem, ať není cesta prodělkem, zbytek dáme kovošrotu, něco se snad vrátí, když za kilo dávají 3,50,-. Když jsem kývl hlavou párkrát nahoru a dolu, jako že jo, pán začal snášet díly které tam pracně v továrně namontovali, aby z nich udělali auto a pak je pracně zase někdo vymontoval, aby vytvořil vrak. Nosili jsme z půdy, sklepa a z různých kůlen snad hodinu a čtvrt. Neustále jsme zakopávali o něco, čím byl přikrytý koberec a na něm běhoun z doby poválečné, kdysi zdobící chodbu či schodiště. Když jsem si o něj urazil po stý kus nohy, nadzved jsem cíp a uviděl hlavu. Kdo zná hliníkové víko z Dieppe, tuší.

Prý není na prodej. Jestli tady mám ten motor i s pětikvaltem nechat, nepovezu a ni ten šrot co stojí přikurtovaný na vleku. Započal jsem jednání. Ať to stojí co to stojí! Majitel však vyřkl tak směšnou cenu, že mi dalo hodně práce udržet výbuch smíchu až do auta na zpáteční cestu. Pak jsem se smál, až jsem přes slzy neviděl na cestu. Z Jilemnice až do Jičína.

Nevěřil jsem stále, že ta kára je Alpina. Ještě ten den jsme začaji rozebírat a dělit použitelné díly od nepoužitelných. Pak jsme zůstali stát jak opaření. Jak je možné, že má atmosferická Alpina vzadu kotouče a v předu duté, chlazené? Vždyť ty neměla ani přeplňovaná! A proč jsou poloosy tak masivní? Řízení a převodovka má krátký převod a proč májí disky úplně jinou rozteč ..... ?
Kolk je těch odlišností oproti klasické Alpině? V čem všem se liší?

V motorovém prostoru jsme našli pod vrstvou barev a laků štítek. Tři dny se máčel v louhu, než to z něj slezlo a mi našli číslo a viděli, že se jedná o typ R1223. Mosazný kosočtverec. Tedy opravdu atmosferická Alpina. Celou noc na internetu a v publikacích RTA a už víme, že je to tehdejší vrchol, tedy varianta Coupe. Nikoli karoserie kupé, ale coupe jako pohár. Tedy kapovka vlastně Cup-ovka. Vyrobili jich 674 kusů a do dnešních dnů se jich údajně zachovalo méně než 25 ks. To potvrdila i centrála Heritage Renault v Billancourtu, která eviduje jednotlivé počty dochovaných modelů. A to opravdu stojí za záchranu. Jak řekl pan Pošík z Uhlířských Janovic, '' to musíš zachovat, to je povinnost!'' Teď už je doma, pracuje se na ní, vaříme, brousíme a hlavně předěláváme všechny ty maličkosti. A není to jednoduché. Vyprávění o tom co jsme s ní všechno při renovaci - stavbě zažili bude následovat.
Snad brzo...
Mozna i na youtube...